Ecclesia Incastellata

Just another WordPress.com weblog

Opevněnými kostely na Jindřichohradecku se zabývá Vladislav Burian

V článku v Jindřichodradeckém deníku dne 15.5.2010 uvádí mj.:

„Danou tématikou se v České republice zabývá archeolog Martin Čechura z Plzně a památkář Jan Sommer z Prahy. S jejich svolením jsem nahlédl do postupně vytvářeného seznamu a představím vám ve stručnosti alespoň některé z méně známých lokalit na území našeho regionu. Osobně jsem prováděl průzkum opevněných kostelů na Slavonicku a Dačicku, kterým se dnes budu věnovat detailněji. Ty si také bezesporu zaslouží zařazení do zmíněného seznamu.“

Pokouší se o stručnou definici opevněného kostela:

„Přesná definice k takovéto stavbě vlastně neexistuje. Logicky však z názvu vyplývá, že se jedná o církevní stavbu, která byla uzpůsobena k obraně, jako možné místo posledního útočiště obránců. Ať už díky střílnám ve věži, dřevěnému ochozu se střílnami, zpevnění dveří pomocí závory či dokonce zabezpečením stavby obvodovou hřbitovní zdí se střílnami. Logicky vzato, díky pevným kamenným základům kostelů mohla být místem úkrytu pro místní obyvatele každá takováto stavba.

Kolegové předpokládají, že by opevněným mohl být například kostel sv. Bartoloměje v Kunžaku, protože tato lokalita neměla žádné hradby. Tuto hypotézu bych osobně považoval ze velice diskutabilní. Pak by totiž opevněnými musely být i kostely ve Studené, Strmilově a v řadě dalších míst našeho regionu. Jisté je, že se Karlu Kůčovi podařilo v kostele v Kardašově Řečici objevit kapsu na závoru za ostěním vchodu do sakristie. Prokazatelně způsob ne zcela běžného zabezpečení vstupu. Jako další opevněné kostely kolegové uvádí sv. Ottona v Deštné, sv. Petra a Pavla v Nové Bystřici, Zvěstování P. Marie v Budči, hřbitovní kostelík v Nových Sadech u Písečného či původní kostel Nanebevzetí P. Marie ve Slavonicích. Právě ten měl být místem poslední obrany pro zdejší obyvatele v době, kdy ještě nebyl dokončen systém městských hradeb. Kostely s dochovanými střílnami v průčelí věže naleznete například i v Dačicích či Lomnici nad Lužnicí.“

Stručně pak zmiňuje čtveřici staveb:

Rancířov (u Písečného) – (… věž…) původně byla ukončena dřevěným ochozem uchyceným na kamenných krakorcích. Ve věži (…) jsou jasně patrná střílnová okna. (…)

Bílkov (u Dačic) – když vyplenil roku 1444 Hynek Ptáček z Pirkštejna zdejší hrádek situovaný na ostrožně nad potokem Vápovkou, nezbylo než zde najít jiné útočiště pro případ obdobných pohrom. Volba byla prozaická. Jedinou další pevnou stavbou, která mohla na přelomu 15. a 16. století splňovat alespoň základní fortifikační podmínky, byl zdejší románsko – gotický kostel sv. Jana Křtitele. Vše nasvědčuje tomu, že při něm původně stála dřevěná věž, která byla až roku 1803 nahrazena kamennou.

Lipolec (u Dačic) – v dominantní poloze nad obcí stojí kostel sv. Lamberta. Byl vystavěn v období gotiky a již v této době mu byly vtisknuty jasné fortifikační prvky v podobě svrchní části s dřevěnou galerií na dřevěných krakorcích. Objekt byl přestavěn po r. 1860. Stavba je jednolodní, obdélníková, s polygonálně uzavřeným presbytářem. Věž je čtyřboká, vybudovaná z lomového kamene bez omítky.

Lidéřovice (u Českého Rudolce) – zcela ojedinělou stavbou je zdejší kostel sv. Linharta s kamennou ohradní hřbitovní zdí rozšířenou o opěráky, s jasně patrnými zbytky střílen a původně dřevěnou fortifikační nástavbou. Pod kostelem směrem k obci jsou doposud znatelné stopy bývalé cesty a zbytky obranného příkopu. (…)“

Nepochybně je správné, že na tyto obecně ne příliš známé stránky funkce středověkých kostelů pan archeolog Burian upozorňuje. Obecnější známost např. různých terénních reliktů v okolí kostelů může pomoci k jejich ochraně.

Pokud se týče např. Kunžaku, má případná diskuse smysl možná po vyhodnocení většího počtu obdobných lokalit, možná po archivních výzkumech, ale zejména po archeologických výzkumech. Do jisté míry obdobná je situace např. ve Slavonicích, kde byl městský kostel zřejmě opevněný již před vybudováním městských hradeb. Dobře doloženými analogiemi jsou opevněné kostely ve Velké Bíteši, Sedlčanech nebo v Rakovníku. Čili by spíše bylo na místě doložit neexistenci opevnění kostela v Kunžaku třeba archeologickým způsobem. Je ovšem pravdou, že za dosavadního stavu poznání by bylo poněkud přehnané považovat každý kostel v nehrazené (nebo lehce opevněné) lokalitě za opevněný.

2010/05/19 Posted by | opevněné kostely | Napsat komentář