Ecclesia Incastellata

Just another WordPress.com weblog

Poloválcová bašta v ohrazení hřbitova kostela sv. Jiří v Blansku u Kaplice

Kostel v Blansku (okres Český Krumlov), vysoko na výběžku Hradišťského vrchu východně nad Kaplicí, nutně zaujme hodnotnou architekturou v gotickém stylu i výraznou barokizací. (Soupis, UPČ, Roman LAVIČKA: Pozdně gotické kostely na rožmberském panství) Literatura přitom předpokládá, že kostel mohl vzniknout na místě staršího sídla či opevnění, a proto je situován excentricky vůči ploše návsi.

Blansko (CK), výřez mapy stabilního katastru, 1826 (ÚAZK)

Mapa Stabilního katastru z roku 1826 (Ústřední archiv zeměměřictví a katastru)

Blansko (CK), kostel

Celkový pohled na kostel s relikty jižního úseku ohradní zdi hřbitova.

Ze součástí ohradní zdi je dosud jmenován prakticky jen pozdně gotický portál severně od kostela, zpřístupňující areál hřbitova z komunikace, přicházející od rozlehlé pravidelné návsi.

Blansko (CK), kostel

Severní strana kostela a ohradní zdi s pozdně gotickou bránou hřbitova.

Hřbitovní zeď obíhá kostel v téměř kruhovém obvodu, jen mírně deformovaném. Na severní straně u cesty došlo zejména západně od hřbitovních vrat, směrem k faře, k několika pozdějším stavebním změnám. Prakticky celý západní úsek ohrady byl později přezděn z cihel, patrných nyní pod opadávající omítkou (zdá se, že cihly jsou poměrně málo degradované, takže je možné, že k přestavbě došlo až ve druhé polovině 20. století). Spodní část zdi však může být stará.

Na severní straně východně portálu a na východním obvodu zdi, kde okolní terén strmě spadá k úvozové cestě směřující k jihu, k zákrutu Malše (zřejmě se jedná o starou komunikaci), je zeď z lomového kamene. Na východě je opatřena pozoruhodnou korunou nesymetrického tvaru.

Blansko (CK), kostel

Východní úsek ohradní zdi starší části hřbitova.

Na vnější straně probíhá mírně vystupující římsa z vystupujících plochých kamenů, zatížená nadezdívkou v podobě strmé pultové stříšky, sklopené vně hřbitova. Zdá se, že hřeben stříšky mohl být seříznutý do podoby úzké plošky, spádované na vnitřní stranu zdi. Stáří tohoto ne zcela běžného řešení lze asi jen odhadovat, ale v několika případech lze podobnou korunu zdi považovat za pozdně gotickou (Lidéřovice okr_JH).

Blansko (CK), kostel

Schématické náčrty koruny ohradní zdi hřbitova: 1 – Zeď na východní straně starší části hřbitova (vlevo vnitřní strana). 2 – Zeď na východní straně rozšířené části hřbitova.

Na jižní straně byl hřbitov v těžko určitelné době rozšířen – obdélná plocha rozšíření je vyznačena již na mapě Stabilního katastru (1827; zřejmě se tedy nejedná o jinak častá rozšíření hřbitovů z doby kolem roku 1900 či z první poloviny 20. století). V místě starého obvodu hřbitova ovšem dosud částečně zachovaná stará zeď tvoří taras. Plocha rozšíření hřbitova nápadně souvisí s jižní částí farního dvora, ale to bez detailního či archeologického průzkumu nelze komentovat jinak, než hypotézami. Jihovýchodně od kostela se obvodní zeď rozšíření napojuje na zaoblenou starší zeď krátkým kolmým úsekem, načež se zalamuje k jihu. Nápadné ovšem je, že její koruna se stříškou je provedena v lomovém kameni podobně jako u starší zdi. Těžko říci, proč tomu tak je, jestli tu třeba byl použit materiál z rozebrané koruny jižního úseku staré zdi? V těchto otázkách se asi neobejdeme bez poznatků případného budoucího archeologického výzkumu.

Blansko (CK), kostel

Východní úsek ohradní zdi jižní rozšířené části hřbitova.

Zeď rozšíření je přiložena ke starší zaoblené zdi na spáru, přičemž novější zdivo je tu ukončeno svislým tesaným pilířkem, přiloženým k líci starší zdi. Také důvody této úpravy snad odhalí budoucí výzkumy (nejspíše se jednalo o nějaký druhotně použitý prvek zatím neznámého původu).

Blansko (CK), kostel

Detail navázání východní zdi rozšířené části hřbitova (vlevo) na starší zeď východně od kostela.

Taras na jižní straně zaobleného obrysu starého hřbitova byl zejména v západním úseku opatřován plentami a opěrnými pilířky, protože asi nebyl zcela stabilní. Cca 15 m dlouhý východní úsek u navázání na zmiňovanou východní zeď rozšířené plochy hřbitova však zřejmě byl větších zásahů ušetřen. Zdá se, že situace tu byla v posledních letech trochu zpřehledněna odstraněním křoví, ale nepříliš zřetelné starší fotografie by mohly svědčit i o tom, že stará zeď tu byla o něco snížena, což by bylo docela škoda (ale mohu se mýlit, protože křoviny tu byly celkem husté). V severovýchodním koutu rozšířené části hřbitova také ležela kupa nevyužitých náhrobků (kde jsou dnes, mi není známo). Dnes je však v koutu mezi jihovýchodním obvodem staré zdi a východní zdí rozšíření hřbitova patrná zaoblená nevelká stavba, provázaná se starou zdí. Zdivo je zachováno jen do výšky asi 1,5 m. Jistěže konečné hodnocení bude možné opět až po případném archeologickém výzkumu, nicméně je vysoce pravděpodobné, že se jedná o nevelkou poloválcovou pozdně gotickou baštu, související s obrannou funkcí areálu kostela.

Blansko (CK), kostel

Zachovaná spodní část zaoblené stavby jihovýchodně od kostela (v pravé části snímku), pravděpodobné hradební bašty.

Další podobný relikt tu zatím nevidíme, takže je možné, že bašta se vyskytovala jen na tomto místě, obráceném nad přístupovou cestu do obce, stoupající tu od jihu hlubokým úvozem. (Při pohledu na letecké mapy vidíme i znaky jakéhosi většího oválného území jižně a západně od kostela a fary, odlišeného snad mezemi, snad menším terénním odstupněním; ale to mohou být jen náhodné útvary. Nicméně výroky tradované v literatuře, že se kostel tyčí nad srázem k Malši, jsou romanticky nadnesené.)

Blansko (CK), kostel

Schématický náčrt situace. 1 – Gotická vstupní brána hřbitova. 2 – Patrně pozdně gotická ohradní zeď hřbitova nad úvozovou cestou, klesající k jihu. 3 – Úsek zachované patrně pozdně gotické ohradní zdi hřbitova se spodní částí zdiva poloválcového vystupujícího útvaru, nejspíše hradební bašty. 4 – Ohradní zeď jižního rozšíření hřbitova snad z doby před rokem 1821. Zdroj mapového podkladu: GIS NPÚ; upraveno.

Není příliš pravděpodobné, že by se jednalo o kostnici (vnější průměr půdorysného půlkruhu činí asi 6 m). Ale i ta by se mohla podílet na posílení obranyschopnosti kostela.

Předběžně si tedy areál kostela sv. Jiří v Blansku u Kaplice řadíme mezi pravděpodobné reprezentanty pozdně gotického posilování obranyschopnosti útočišť v kostelních areálech.

© 20170510-1645 Jan Sommer

Advertisements

2017/05/10 - Posted by | opevněné kostely |

Zatím nemáte žádné komentáře.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: