Ecclesia Incastellata

Just another WordPress.com weblog

Poloválcová bašta v ohrazení hřbitova kostela sv. Jiří v Blansku u Kaplice

Kostel v Blansku (okres Český Krumlov), vysoko na výběžku Hradišťského vrchu východně nad Kaplicí, nutně zaujme hodnotnou architekturou v gotickém stylu i výraznou barokizací. (Soupis, UPČ, Roman LAVIČKA: Pozdně gotické kostely na rožmberském panství) Literatura přitom předpokládá, že kostel mohl vzniknout na místě staršího sídla či opevnění, a proto je situován excentricky vůči ploše návsi.

Blansko (CK), výřez mapy stabilního katastru, 1826 (ÚAZK)

Mapa Stabilního katastru z roku 1826 (Ústřední archiv zeměměřictví a katastru)

Blansko (CK), kostel

Celkový pohled na kostel s relikty jižního úseku ohradní zdi hřbitova.

Ze součástí ohradní zdi je dosud jmenován prakticky jen pozdně gotický portál severně od kostela, zpřístupňující areál hřbitova z komunikace, přicházející od rozlehlé pravidelné návsi.

Blansko (CK), kostel

Severní strana kostela a ohradní zdi s pozdně gotickou bránou hřbitova.

Hřbitovní zeď obíhá kostel v téměř kruhovém obvodu, jen mírně deformovaném. Na severní straně u cesty došlo zejména západně od hřbitovních vrat, směrem k faře, k několika pozdějším stavebním změnám. Prakticky celý západní úsek ohrady byl později přezděn z cihel, patrných nyní pod opadávající omítkou (zdá se, že cihly jsou poměrně málo degradované, takže je možné, že k přestavbě došlo až ve druhé polovině 20. století). Spodní část zdi však může být stará.

Na severní straně východně portálu a na východním obvodu zdi, kde okolní terén strmě spadá k úvozové cestě směřující k jihu, k zákrutu Malše (zřejmě se jedná o starou komunikaci), je zeď z lomového kamene. Na východě je opatřena pozoruhodnou korunou nesymetrického tvaru.

Blansko (CK), kostel

Východní úsek ohradní zdi starší části hřbitova.

Na vnější straně probíhá mírně vystupující římsa z vystupujících plochých kamenů, zatížená nadezdívkou v podobě strmé pultové stříšky, sklopené vně hřbitova. Zdá se, že hřeben stříšky mohl být seříznutý do podoby úzké plošky, spádované na vnitřní stranu zdi. Stáří tohoto ne zcela běžného řešení lze asi jen odhadovat, ale v několika případech lze podobnou korunu zdi považovat za pozdně gotickou (Lidéřovice okr_JH).

Blansko (CK), kostel

Schématické náčrty koruny ohradní zdi hřbitova: 1 – Zeď na východní straně starší části hřbitova (vlevo vnitřní strana). 2 – Zeď na východní straně rozšířené části hřbitova.

Na jižní straně byl hřbitov v těžko určitelné době rozšířen – obdélná plocha rozšíření je vyznačena již na mapě Stabilního katastru (1827; zřejmě se tedy nejedná o jinak častá rozšíření hřbitovů z doby kolem roku 1900 či z první poloviny 20. století). V místě starého obvodu hřbitova ovšem dosud částečně zachovaná stará zeď tvoří taras. Plocha rozšíření hřbitova nápadně souvisí s jižní částí farního dvora, ale to bez detailního či archeologického průzkumu nelze komentovat jinak, než hypotézami. Jihovýchodně od kostela se obvodní zeď rozšíření napojuje na zaoblenou starší zeď krátkým kolmým úsekem, načež se zalamuje k jihu. Nápadné ovšem je, že její koruna se stříškou je provedena v lomovém kameni podobně jako u starší zdi. Těžko říci, proč tomu tak je, jestli tu třeba byl použit materiál z rozebrané koruny jižního úseku staré zdi? V těchto otázkách se asi neobejdeme bez poznatků případného budoucího archeologického výzkumu.

Blansko (CK), kostel

Východní úsek ohradní zdi jižní rozšířené části hřbitova.

Zeď rozšíření je přiložena ke starší zaoblené zdi na spáru, přičemž novější zdivo je tu ukončeno svislým tesaným pilířkem, přiloženým k líci starší zdi. Také důvody této úpravy snad odhalí budoucí výzkumy (nejspíše se jednalo o nějaký druhotně použitý prvek zatím neznámého původu).

Blansko (CK), kostel

Detail navázání východní zdi rozšířené části hřbitova (vlevo) na starší zeď východně od kostela.

Taras na jižní straně zaobleného obrysu starého hřbitova byl zejména v západním úseku opatřován plentami a opěrnými pilířky, protože asi nebyl zcela stabilní. Cca 15 m dlouhý východní úsek u navázání na zmiňovanou východní zeď rozšířené plochy hřbitova však zřejmě byl větších zásahů ušetřen. Zdá se, že situace tu byla v posledních letech trochu zpřehledněna odstraněním křoví, ale nepříliš zřetelné starší fotografie by mohly svědčit i o tom, že stará zeď tu byla o něco snížena, což by bylo docela škoda (ale mohu se mýlit, protože křoviny tu byly celkem husté). V severovýchodním koutu rozšířené části hřbitova také ležela kupa nevyužitých náhrobků (kde jsou dnes, mi není známo). Dnes je však v koutu mezi jihovýchodním obvodem staré zdi a východní zdí rozšíření hřbitova patrná zaoblená nevelká stavba, provázaná se starou zdí. Zdivo je zachováno jen do výšky asi 1,5 m. Jistěže konečné hodnocení bude možné opět až po případném archeologickém výzkumu, nicméně je vysoce pravděpodobné, že se jedná o nevelkou poloválcovou pozdně gotickou baštu, související s obrannou funkcí areálu kostela.

Blansko (CK), kostel

Zachovaná spodní část zaoblené stavby jihovýchodně od kostela (v pravé části snímku), pravděpodobné hradební bašty.

Další podobný relikt tu zatím nevidíme, takže je možné, že bašta se vyskytovala jen na tomto místě, obráceném nad přístupovou cestu do obce, stoupající tu od jihu hlubokým úvozem. (Při pohledu na letecké mapy vidíme i znaky jakéhosi většího oválného území jižně a západně od kostela a fary, odlišeného snad mezemi, snad menším terénním odstupněním; ale to mohou být jen náhodné útvary. Nicméně výroky tradované v literatuře, že se kostel tyčí nad srázem k Malši, jsou romanticky nadnesené.)

Blansko (CK), kostel

Schématický náčrt situace. 1 – Gotická vstupní brána hřbitova. 2 – Patrně pozdně gotická ohradní zeď hřbitova nad úvozovou cestou, klesající k jihu. 3 – Úsek zachované patrně pozdně gotické ohradní zdi hřbitova se spodní částí zdiva poloválcového vystupujícího útvaru, nejspíše hradební bašty. 4 – Ohradní zeď jižního rozšíření hřbitova snad z doby před rokem 1821. Zdroj mapového podkladu: GIS NPÚ; upraveno.

Není příliš pravděpodobné, že by se jednalo o kostnici (vnější průměr půdorysného půlkruhu činí asi 6 m). Ale i ta by se mohla podílet na posílení obranyschopnosti kostela.

Předběžně si tedy areál kostela sv. Jiří v Blansku u Kaplice řadíme mezi pravděpodobné reprezentanty pozdně gotického posilování obranyschopnosti útočišť v kostelních areálech.

© 20170510-1645 Jan Sommer

Reklamy

2017/05/10 Posted by | opevněné kostely | | Napsat komentář

Opevněné kostely v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 1. část (Z. Fišera). Recenzní glosa

Zdeněk Fišera v nakladatelství Olympia vydal brožuru, pozvánku k cestám za opevněnými kostely. Stručná recenzní poznámka na ČP zde.

2015/05/17 Posted by | opevněné kostely | Napsat komentář

Ptkanów – románský opevněný kostel v Polsku?

Ptkanów – kościół św. Idziego Opata, relikty z XII w. (albumromanski.pl)

Je možné, že stavba obsahuje románské relikty. Ohradní zeď se střílnami však nepochybně pochází z pozdějšího období, snad ze 16., možná z počátku 17. století. V připojené diskusi jsou pronášeny poměrně schematická hodnocení opevněných kostelů v Evropě, zejména v jižní Francii (pominuta je skutečnost, že většina nástaveb s cimbuřími je pozdější, převážně z druhé poloviny 14. století, případně pozdější). Ohledně románských kostelů jsou opakovány výroky o tom, že byly přirozeně využívány k obraně jako jediné zděné objekty v jinak dřevěné zástavbě. Jejich výzdoba i celkové pojetí jsou hodnoceny jako protiklad k hradům srovnatelné doby s tím, že kostely postrádají obranná zařízení a dekor je z tohoto hlediska protismyslný.

2011/12/28 Posted by | opevněné kostely | Napsat komentář

Doklady opevnění kostela ve Starém Městě u Bruntálu

Denik, 28.12.2011: Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie

„V severovýchodní části obce Staré Město u Bruntálu se nachází opevněný hřbitov, uprostřed kterého stojí monumentální kostel…

V roce 1974 byly zjištěny základy kamenné hradby u vnitřního příkopu, vnější příkop a starší základy vnějšího opevnění, na kterém dnes stojí hradební zeď hřbitova…

Kostel byl postaven uprostřed opevněného místa, jak o tom svědčí i dosud viditelné valy a příkopy kolem něj…“

2011/12/28 Posted by | opevněné kostely | Napsat komentář

Nalezeny doklady opevnění kostela v Hrozové?

Podle výroků památkářů citovaných v denním tisku byla v průběhu aktuální opravy na kostele nalezena drobná okénka. „Zjišťujeme, že stavební vývoj kostela od středověku do dnešních dní byl mnohem složitější, než se dosud předpokládalo. Důležitým zdrojem informací jsou pro nás vrstvy omítek, zbytky barev i různě namíchané maltové směsi, ve kterých je zapsaná historie kostela,“ popsala práci památkářů Hana Pavelková z opavského pracoviště NPÚ Ostrava. …Pod omítkou se skrývala dvě překvapivě malá zazděná okna. „Zřejmě kostelní okýnka byla tak malá proto, aby v případě ohrožení mohla sloužit jako střílny. Je to další důkaz, že hrozovský kostel kromě svého náboženského poslání měl také obrannou funkci a pevnostní charakter. Zazděnou střílnu jsme našli dokonce i ve hřbitovní zdi,…“

Zdroj: František KUBA: Kontrolní den v hrozovském kostele: všichni musí až na věž, in: Bruntálský a krnovský deník, 10.7.2011; http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/kontrolni-den-v-hrozovskem-kostele-vsichni-musi-az.html

2011/07/10 Posted by | obnova památek, opevněné kostely | | Napsat komentář

Hradby kostela v Sedlčanech nahlodal zub času

Ohradní zeď bývalého hřbitova u kostela sv. Martina by měla být zbavena dílčích poruch. Předpokládá se, že je založena na základech původní hradby. Práce by měli provést během dvou dnů farníci i další pomocníci.

2011/05/09 Posted by | obnova památek, opevněné kostely | Napsat komentář

Sakrální architektura – 10. konference Sdružení pro SHP

Aktualizované informace na webu NPÚ zde.

Záměrem pořadatelů je pokrýt velmi široké téma. Zvláště jsou zdůrazněny opevněné kostely. Bude-li čas a síla, zkusím k tomuto tématu přispět.

Jílové u Prahy (okres Praha-západ), kostel sv. Vojtěcha

2011/01/14 Posted by | opevněné kostely | | Napsat komentář

Opevněnými kostely na Jindřichohradecku se zabývá Vladislav Burian

V článku v Jindřichodradeckém deníku dne 15.5.2010 uvádí mj.:

„Danou tématikou se v České republice zabývá archeolog Martin Čechura z Plzně a památkář Jan Sommer z Prahy. S jejich svolením jsem nahlédl do postupně vytvářeného seznamu a představím vám ve stručnosti alespoň některé z méně známých lokalit na území našeho regionu. Osobně jsem prováděl průzkum opevněných kostelů na Slavonicku a Dačicku, kterým se dnes budu věnovat detailněji. Ty si také bezesporu zaslouží zařazení do zmíněného seznamu.“

Pokouší se o stručnou definici opevněného kostela:

„Přesná definice k takovéto stavbě vlastně neexistuje. Logicky však z názvu vyplývá, že se jedná o církevní stavbu, která byla uzpůsobena k obraně, jako možné místo posledního útočiště obránců. Ať už díky střílnám ve věži, dřevěnému ochozu se střílnami, zpevnění dveří pomocí závory či dokonce zabezpečením stavby obvodovou hřbitovní zdí se střílnami. Logicky vzato, díky pevným kamenným základům kostelů mohla být místem úkrytu pro místní obyvatele každá takováto stavba.

Kolegové předpokládají, že by opevněným mohl být například kostel sv. Bartoloměje v Kunžaku, protože tato lokalita neměla žádné hradby. Tuto hypotézu bych osobně považoval ze velice diskutabilní. Pak by totiž opevněnými musely být i kostely ve Studené, Strmilově a v řadě dalších míst našeho regionu. Jisté je, že se Karlu Kůčovi podařilo v kostele v Kardašově Řečici objevit kapsu na závoru za ostěním vchodu do sakristie. Prokazatelně způsob ne zcela běžného zabezpečení vstupu. Jako další opevněné kostely kolegové uvádí sv. Ottona v Deštné, sv. Petra a Pavla v Nové Bystřici, Zvěstování P. Marie v Budči, hřbitovní kostelík v Nových Sadech u Písečného či původní kostel Nanebevzetí P. Marie ve Slavonicích. Právě ten měl být místem poslední obrany pro zdejší obyvatele v době, kdy ještě nebyl dokončen systém městských hradeb. Kostely s dochovanými střílnami v průčelí věže naleznete například i v Dačicích či Lomnici nad Lužnicí.“

Stručně pak zmiňuje čtveřici staveb:

Rancířov (u Písečného) – (… věž…) původně byla ukončena dřevěným ochozem uchyceným na kamenných krakorcích. Ve věži (…) jsou jasně patrná střílnová okna. (…)

Bílkov (u Dačic) – když vyplenil roku 1444 Hynek Ptáček z Pirkštejna zdejší hrádek situovaný na ostrožně nad potokem Vápovkou, nezbylo než zde najít jiné útočiště pro případ obdobných pohrom. Volba byla prozaická. Jedinou další pevnou stavbou, která mohla na přelomu 15. a 16. století splňovat alespoň základní fortifikační podmínky, byl zdejší románsko – gotický kostel sv. Jana Křtitele. Vše nasvědčuje tomu, že při něm původně stála dřevěná věž, která byla až roku 1803 nahrazena kamennou.

Lipolec (u Dačic) – v dominantní poloze nad obcí stojí kostel sv. Lamberta. Byl vystavěn v období gotiky a již v této době mu byly vtisknuty jasné fortifikační prvky v podobě svrchní části s dřevěnou galerií na dřevěných krakorcích. Objekt byl přestavěn po r. 1860. Stavba je jednolodní, obdélníková, s polygonálně uzavřeným presbytářem. Věž je čtyřboká, vybudovaná z lomového kamene bez omítky.

Lidéřovice (u Českého Rudolce) – zcela ojedinělou stavbou je zdejší kostel sv. Linharta s kamennou ohradní hřbitovní zdí rozšířenou o opěráky, s jasně patrnými zbytky střílen a původně dřevěnou fortifikační nástavbou. Pod kostelem směrem k obci jsou doposud znatelné stopy bývalé cesty a zbytky obranného příkopu. (…)“

Nepochybně je správné, že na tyto obecně ne příliš známé stránky funkce středověkých kostelů pan archeolog Burian upozorňuje. Obecnější známost např. různých terénních reliktů v okolí kostelů může pomoci k jejich ochraně.

Pokud se týče např. Kunžaku, má případná diskuse smysl možná po vyhodnocení většího počtu obdobných lokalit, možná po archivních výzkumech, ale zejména po archeologických výzkumech. Do jisté míry obdobná je situace např. ve Slavonicích, kde byl městský kostel zřejmě opevněný již před vybudováním městských hradeb. Dobře doloženými analogiemi jsou opevněné kostely ve Velké Bíteši, Sedlčanech nebo v Rakovníku. Čili by spíše bylo na místě doložit neexistenci opevnění kostela v Kunžaku třeba archeologickým způsobem. Je ovšem pravdou, že za dosavadního stavu poznání by bylo poněkud přehnané považovat každý kostel v nehrazené (nebo lehce opevněné) lokalitě za opevněný.

2010/05/19 Posted by | opevněné kostely | Napsat komentář