Ecclesia Incastellata

Just another WordPress.com weblog

Nalezeny doklady opevnění kostela v Hrozové?

Podle výroků památkářů citovaných v denním tisku byla v průběhu aktuální opravy na kostele nalezena drobná okénka. „Zjišťujeme, že stavební vývoj kostela od středověku do dnešních dní byl mnohem složitější, než se dosud předpokládalo. Důležitým zdrojem informací jsou pro nás vrstvy omítek, zbytky barev i různě namíchané maltové směsi, ve kterých je zapsaná historie kostela,“ popsala práci památkářů Hana Pavelková z opavského pracoviště NPÚ Ostrava. …Pod omítkou se skrývala dvě překvapivě malá zazděná okna. „Zřejmě kostelní okýnka byla tak malá proto, aby v případě ohrožení mohla sloužit jako střílny. Je to další důkaz, že hrozovský kostel kromě svého náboženského poslání měl také obrannou funkci a pevnostní charakter. Zazděnou střílnu jsme našli dokonce i ve hřbitovní zdi,…“

Zdroj: František KUBA: Kontrolní den v hrozovském kostele: všichni musí až na věž, in: Bruntálský a krnovský deník, 10.7.2011; http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/kontrolni-den-v-hrozovskem-kostele-vsichni-musi-az.html

Advertisements

2011/07/10 Posted by | obnova památek, opevněné kostely | | Napsat komentář

Hradby kostela v Sedlčanech nahlodal zub času

Ohradní zeď bývalého hřbitova u kostela sv. Martina by měla být zbavena dílčích poruch. Předpokládá se, že je založena na základech původní hradby. Práce by měli provést během dvou dnů farníci i další pomocníci.

2011/05/09 Posted by | obnova památek, opevněné kostely | Napsat komentář

Dřevění předchůdci zděných raně středověkých kostelů

V zásadě je třeba s nimi počítat ve velkém procentu případů. Důkazy jsou zatím většinou spíše nepřímé. Např. je hřbitov kolem románského kostela prokazatelně staršího původu – pak je pravděpodobnost nějaké dřívější sakrální stavby vysoká. Nyní se má za to, že archeologické doklady potvrzují existenci starší kůlové stavby na místě románského kostela v Kostoľanoch pod Tríbečom. Autoři předpokládají, že podobných staveb bude dalšími výzkumy doloženo více. To lze považovat prakticky za jisté. Zdroj.

2011/02/27 Posted by | dřevěné kostely | | Napsat komentář

Sakrální architektura – 10. konference Sdružení pro SHP

Aktualizované informace na webu NPÚ zde.

Záměrem pořadatelů je pokrýt velmi široké téma. Zvláště jsou zdůrazněny opevněné kostely. Bude-li čas a síla, zkusím k tomuto tématu přispět.

Jílové u Prahy (okres Praha-západ), kostel sv. Vojtěcha

2011/01/14 Posted by | opevněné kostely | | Napsat komentář

Opevněnými kostely na Jindřichohradecku se zabývá Vladislav Burian

V článku v Jindřichodradeckém deníku dne 15.5.2010 uvádí mj.:

„Danou tématikou se v České republice zabývá archeolog Martin Čechura z Plzně a památkář Jan Sommer z Prahy. S jejich svolením jsem nahlédl do postupně vytvářeného seznamu a představím vám ve stručnosti alespoň některé z méně známých lokalit na území našeho regionu. Osobně jsem prováděl průzkum opevněných kostelů na Slavonicku a Dačicku, kterým se dnes budu věnovat detailněji. Ty si také bezesporu zaslouží zařazení do zmíněného seznamu.“

Pokouší se o stručnou definici opevněného kostela:

„Přesná definice k takovéto stavbě vlastně neexistuje. Logicky však z názvu vyplývá, že se jedná o církevní stavbu, která byla uzpůsobena k obraně, jako možné místo posledního útočiště obránců. Ať už díky střílnám ve věži, dřevěnému ochozu se střílnami, zpevnění dveří pomocí závory či dokonce zabezpečením stavby obvodovou hřbitovní zdí se střílnami. Logicky vzato, díky pevným kamenným základům kostelů mohla být místem úkrytu pro místní obyvatele každá takováto stavba.

Kolegové předpokládají, že by opevněným mohl být například kostel sv. Bartoloměje v Kunžaku, protože tato lokalita neměla žádné hradby. Tuto hypotézu bych osobně považoval ze velice diskutabilní. Pak by totiž opevněnými musely být i kostely ve Studené, Strmilově a v řadě dalších míst našeho regionu. Jisté je, že se Karlu Kůčovi podařilo v kostele v Kardašově Řečici objevit kapsu na závoru za ostěním vchodu do sakristie. Prokazatelně způsob ne zcela běžného zabezpečení vstupu. Jako další opevněné kostely kolegové uvádí sv. Ottona v Deštné, sv. Petra a Pavla v Nové Bystřici, Zvěstování P. Marie v Budči, hřbitovní kostelík v Nových Sadech u Písečného či původní kostel Nanebevzetí P. Marie ve Slavonicích. Právě ten měl být místem poslední obrany pro zdejší obyvatele v době, kdy ještě nebyl dokončen systém městských hradeb. Kostely s dochovanými střílnami v průčelí věže naleznete například i v Dačicích či Lomnici nad Lužnicí.“

Stručně pak zmiňuje čtveřici staveb:

Rancířov (u Písečného) – (… věž…) původně byla ukončena dřevěným ochozem uchyceným na kamenných krakorcích. Ve věži (…) jsou jasně patrná střílnová okna. (…)

Bílkov (u Dačic) – když vyplenil roku 1444 Hynek Ptáček z Pirkštejna zdejší hrádek situovaný na ostrožně nad potokem Vápovkou, nezbylo než zde najít jiné útočiště pro případ obdobných pohrom. Volba byla prozaická. Jedinou další pevnou stavbou, která mohla na přelomu 15. a 16. století splňovat alespoň základní fortifikační podmínky, byl zdejší románsko – gotický kostel sv. Jana Křtitele. Vše nasvědčuje tomu, že při něm původně stála dřevěná věž, která byla až roku 1803 nahrazena kamennou.

Lipolec (u Dačic) – v dominantní poloze nad obcí stojí kostel sv. Lamberta. Byl vystavěn v období gotiky a již v této době mu byly vtisknuty jasné fortifikační prvky v podobě svrchní části s dřevěnou galerií na dřevěných krakorcích. Objekt byl přestavěn po r. 1860. Stavba je jednolodní, obdélníková, s polygonálně uzavřeným presbytářem. Věž je čtyřboká, vybudovaná z lomového kamene bez omítky.

Lidéřovice (u Českého Rudolce) – zcela ojedinělou stavbou je zdejší kostel sv. Linharta s kamennou ohradní hřbitovní zdí rozšířenou o opěráky, s jasně patrnými zbytky střílen a původně dřevěnou fortifikační nástavbou. Pod kostelem směrem k obci jsou doposud znatelné stopy bývalé cesty a zbytky obranného příkopu. (…)“

Nepochybně je správné, že na tyto obecně ne příliš známé stránky funkce středověkých kostelů pan archeolog Burian upozorňuje. Obecnější známost např. různých terénních reliktů v okolí kostelů může pomoci k jejich ochraně.

Pokud se týče např. Kunžaku, má případná diskuse smysl možná po vyhodnocení většího počtu obdobných lokalit, možná po archivních výzkumech, ale zejména po archeologických výzkumech. Do jisté míry obdobná je situace např. ve Slavonicích, kde byl městský kostel zřejmě opevněný již před vybudováním městských hradeb. Dobře doloženými analogiemi jsou opevněné kostely ve Velké Bíteši, Sedlčanech nebo v Rakovníku. Čili by spíše bylo na místě doložit neexistenci opevnění kostela v Kunžaku třeba archeologickým způsobem. Je ovšem pravdou, že za dosavadního stavu poznání by bylo poněkud přehnané považovat každý kostel v nehrazené (nebo lehce opevněné) lokalitě za opevněný.

2010/05/19 Posted by | opevněné kostely | Napsat komentář

Kulturní katastrofa – rabování kostelů

Před pár dny zveřejnila Policie ČR prostřednictvím ČTK děsivou bilanci loupení kostelních mobiliářů od roku 1990 (Od roku 1989 zmizely z českých kostelů statisíce uměleckých děl). Nepochybně jde o dalekosáhlé společenské souvislosti. Jak se obecná veřejnost k rabování v kostelích staví? Poměrně vlažně, v některých případech možná až škodolibě. Proč je tolik lidí, kteří si přisvojují věci, jež jim nepatří? To je asi vlivem „socialistické“ éry v kombinaci s vírou, že člověk je oprávněn udělat všechno pro svůj očekávaný ekonomický úspěch.

Není možné do každého kostela, ale také příbytku či kanceláře nebo dílny posadit ozbrojeného strážce. Proto jsou nespravedlivé překvapivě často pronášené výčitky na adresu okradených, že o svůj majetek dosti nedbali, a proto jim snad „logicky“ byl odcizen.

Zřejmě nepomůže rozšiřování policejních řad ani zvyšování trestů (k němuž však kupodivu přes proklamování úcty k vlastnictví patrně nedochází).

S tématem souvisí o otázka utajování informací o mobiliářích. Podle mého se tato nepochybně dobře míněná snaha může podílet na usnadňování prodeje. Je ovšem zřejmé, že lokalizované údaje by mohly být pro „tipaře“ vodítkem. Ale na druhé straně dokumentace uloupených předmětů nepochybně přispívá nejen k jejich snazšímu odhalení (např. v obchodech starožitníků), ale také k širšímu povědomí o velikosti ztráty, která postihuje nejen každého z nás, ale i naše potomky. Přesto si myslím, že by obecnému zvýšení vnímavosti ke ztrátám přispělo, kdyby informace o kulturním dědictví byly občanům více k dispozici.

Počátkem prosince 2009 byl v nové podobě spuštěn Portál systému evidence uměleckých děl Policie České republiky. Zde jsou zpřístupněny údaje též o církevních památkách ve velkém počtu – bohužel jen o těch odcizených).

Příčiny i průběh této pohromy asi budou i předmětem sociologických výzkumů.

2010/01/02 Posted by | ohrožení památek | | Napsat komentář